Kategorie encyklopedie
Mise
- Záznamů v kategorii
- 61
- S vlastním heslem
- 51
Apollo 10
Apollo 10 bylo v květnu 1969 generální zkouškou přistání na Měsíci. Stafford a Cernan sestoupili s lunárním modulem asi 15 km nad povrch, zatímco Young zůstal ve velitelském modulu na oběžné dráze.
Apollo 11
První pilotované přistání na Měsíci. Neil Armstrong a Buzz Aldrin přistáli v Moři klidu, zatímco Michael Collins čekal na oběžné dráze.
Apollo 12
Apollo 12 bylo v listopadu 1969 druhým pilotovaným přistáním na Měsíci. Posádka Conrad, Gordon a Bean přistála s přesností na desítky metrů u sondy Surveyor 3, ze které přivezli díly zpět na Zemi.
Apollo 13
Třetí pokus programu Apollo o přistání na Měsíci s posádkou, zrušený po výbuchu kyslíkové nádrže za letu; všichni tři astronauti se po šestidenní misi vrátili v pořádku.
Apollo 14
Apollo 14 v lednu a únoru 1971 obnovilo pilotovaná přistání na Měsíci po havárii Apolla 13. Velitel Alan Shepard, první Američan ve vesmíru, se ve věku 47 let stal nejstarším člověkem, který kdy stanul na Měsíci — a proslavil se odpalem golfových míčků.
Apollo 15
Apollo 15 bylo v červenci 1971 první misí s lunárním vozidlem (rover). Posádka Scott, Worden a Irwin strávila u úpatí Apeninských hor tři dny a přivezla přes 77 kg hornin včetně slavného „Genesis Rock".
Apollo 16
Apollo 16 přistálo v dubnu 1972 v měsíční vysočině v oblasti Descartes. Young a Duke prozkoumali náhorní plošinu roverem, zatímco Mattingly pracoval na oběžné dráze.
Apollo 17
Poslední přistání programu Apollo na Měsíci. Černan a Schmitt tři dny zkoumali údolí Taurus-Littrow, zatímco Evans sám obíhal na oběžné dráze; mise přivezla nejvíce vzorků ze všech misí programu.
Apollo 7
Apollo 7 bylo v říjnu 1968 prvním pilotovaným letem programu Apollo. Posádka Schirra, Eisele a Cunningham prověřila velitelský a servisní modul na oběžné dráze Země a odvysílala první živé televizní přenosy z americké kosmické lodi.
Apollo 8
Apollo 8 byla v prosinci 1968 první pilotovanou misí, která opustila oběžnou dráhu Země a obletěla Měsíc. Posádka Borman, Lovell a Anders přečetla na Štědrý večer z lunární orbity úryvek z Genesis a pořídila slavný snímek Earthrise.
Apollo 9
Apollo 9 v březnu 1969 poprvé pilotovaně vyzkoušelo lunární modul — na bezpečné oběžné dráze Země. Posádka McDivitt, Scott a Schweickart nacvičila setkání a spojení obou lodí, klíčové pro pozdější přistání na Měsíci.
Apollo–Sojuz
Apollo–Sojuz (ASTP) byl 15.–24. července 1975 prvním společným sovětsko-americkým pilotovaným letem. Americká loď Apollo se spojila se sovětským Sojuzem 19 a Tom Stafford si podal ruku s Alexejem Leonovem — vůbec první mezinárodní dokování a symbolický konec kosmického závodu.
Artemis I
Artemis I byla první integrovaná zkouška rakety SLS, lodi Orion a pozemních systémů pro návrat člověka k Měsíci. Bez posádky obletěla Měsíc a bezpečně se vrátila na Zemi.
Cassini–Huygens
Mise Cassini–Huygens strávila u Saturnu třináct let. Odhalila dynamický systém prstenců, metanová jezera na Titanu a aktivní výtrysky z Enceladu.
Crew Dragon Demo-1
Bezpilotní orbitální demonstrace systému Crew Dragon od startu přes autonomní dokování k Mezinárodní vesmírné stanici až po přistání v Atlantiku.
Crew Dragon Demo-2
První pilotovaný let Crew Dragonu k ISS a závěrečná end-to-end zkouška před certifikací systému.
Curiosity
Rover Curiosity NASA od roku 2012 zkoumá kráter Gale na Marsu a rekonstruuje dávné prostředí planety i její obyvatelnost.
Falcon Heavy — demonstrační let
První demonstrační let Falconu Heavy; oba postranní stupně úspěšně přistály, zatímco centrální stupeň se při přistávacím zážehu nepodařilo zachránit.
Freedom 7
Freedom 7 vyneslo 5. května 1961 Alana Sheparda na patnáctiminutový suborbitální let — první let Američana ve vesmíru, tři týdny po Gagarinovi. Kabina Mercury dosáhla výšky 187 km a přistála v Atlantiku.
Friendship 7
Friendship 7 vyneslo 20. února 1962 Johna Glenna na tři obletění Země — první orbitální let Američana. Mise trvala necelých pět hodin a proslavila Glenna jako národního hrdinu.
Gemini 4
Gemini 4 v červnu 1965 přineslo první americký výstup do volného prostoru — Ed White strávil mimo loď 23 minut. Čtyřdenní let s Jamesem McDivittem byl zároveň nejdelším americkým letem té doby.
Gemini 5
Třetí pilotovaný let Gemini testoval osmidenní vytrvalost, postupy setkání a systémy potřebné pro pozdější lety k Měsíci.
Gemini 8
Gemini 8 provedlo v březnu 1966 první spojení dvou kosmických lodí na oběžné dráze. Vzápětí po spojení se ale loď s Neilem Armstrongem a Davidem Scottem začala nekontrolovaně točit — misi zachránil chladnokrevný nouzový zásah velitele.
Mariner 9
Mariner 9 byla první sonda na oběžné dráze jiné planety. Zmapovala Mars a zásadně změnila naše poznání jeho sopek a kaňonů.
Mezinárodní vesmírná stanice (ISS)
Nepřetržitě provozovaná mezinárodní stanice na nízké oběžné dráze Země, budovaná od roku 1998 a obydlená od listopadu 2000.
STS-1
První orbitální let systému Space Shuttle. Columbia s Johnem Youngem a Robertem Crippenem v dubnu 1981 poprvé ověřila start raketoplánu, pobyt na oběžné dráze i návrat na dráhu jako kluzák.
STS-135
Poslední mise programu Space Shuttle. Atlantis v červenci 2011 dopravila zásoby a náhradní díly na ISS a uzavřela třicetiletou éru amerických raketoplánů.
STS-31
Mise raketoplánu Discovery, která v dubnu 1990 vynesla Hubbleův kosmický dalekohled na oběžnou dráhu.
STS-51-L
STS-51-L byla pětadvacátá mise programu Space Shuttle. 28. ledna 1986, 73 sekund po startu, se raketoplán Challenger roztrhl kvůli selhání O-kroužku pravého pomocného motoru zkřehlého mrazem — zahynula celá sedmičlenná posádka včetně učitelky Christy McAuliffeové.
Sojuz T-10-1
Start k stanici Saljut 7 přerušen požárem na rampě necelé dvě minuty před plánovaným odletem. Posádka zachráněna únikovým systémem SAS, raketa zničena výbuchem.
Sputnik 1
První umělá družice Země. Vypuštěna 4. října 1957, na oběžné dráze setrvala 92 dní.
Starship Flight 1
První start celé sestavy; let skončil po ztrátě motorů a řízení.
Starship Flight 10
Návrat k úspěšnému letovému profilu: vypuštění maket Starlinku a řízený sestup lodi.
Starship Flight 11
Závěrečný let generace V2; další vypuštění maket, znovuzažehnutí motoru a řízený návrat.
Starship Flight 12
Premiéra V3 a rampy Pad 2; loď zvládla let i měkké dosednutí, booster při návratu selhal.
Starship Flight 13
Vypuštění dvaceti Starlinků V3 na suborbitální dráhu; loď přežila dosednutí a byla vyzvednuta, booster tvrdě dopadl.
Starship Flight 14
První oběžná dráha a 26 Starlinků V3; kvůli výpadku motoru byl let zkrácen a loď se vrátila do Pacifiku.
Starship Flight 2
Poprvé úspěšné horké oddělení stupňů; oba stupně byly později ztraceny.
Starship Flight 3
Loď dokončila výstupový zážeh; zkoušela dveře nákladu a přečerpání paliva mezi vlastními nádržemi.
Starship Flight 4
Oba stupně poprvé dokončily řízený návrat a měkké dosednutí na hladinu.
Starship Flight 5
První zachycení Super Heavy rameny věže; loď řízeně dosedla do Indického oceánu.
Starship Flight 6
Poprvé znovuzažehnutí Raptoru ve vesmíru; booster dosedl do moře místo zachycení.
Starship Flight 7
Premiéra lodi V2 a další zachycení boosteru; horní stupeň byl při výstupu ztracen.
Starship Flight 8
Booster se vrátil do věže; horní stupeň byl ztracen po potížích s motory.
Starship Flight 9
První opakovaný let boosteru; loď i booster byly při návratu ztraceny.
Teleskop Nancy Grace Roman
Vlajková infračervená observatoř NASA, která 30. srpna 2026 odstartovala na Falconu Heavy k oblasti Slunce–Země L2. Její širokoúhlé přehlídky mají zkoumat temnou energii, exoplanety a vývoj galaxií.
Teleskop Nancy Grace Roman
Vlajková infračervená observatoř NASA, která 30. srpna 2026 odstartovala na Falconu Heavy k oblasti Slunce–Země L2. Její širokoúhlé přehlídky mají zkoumat temnou energii, exoplanety a vývoj galaxií.
Teleskop Nancy Grace Roman
Vlajková infračervená observatoř NASA, která 30. srpna 2026 odstartovala na Falconu Heavy k oblasti Slunce–Země L2. Její širokoúhlé přehlídky mají zkoumat temnou energii, exoplanety a vývoj galaxií.
Teleskop Nancy Grace Roman
Vlajková infračervená observatoř NASA, která 30. srpna 2026 odstartovala na Falconu Heavy k oblasti Slunce–Země L2. Její širokoúhlé přehlídky mají zkoumat temnou energii, exoplanety a vývoj galaxií.
Teleskop Nancy Grace Roman
Vlajková infračervená observatoř NASA, která 30. srpna 2026 odstartovala na Falconu Heavy k oblasti Slunce–Země L2. Její širokoúhlé přehlídky mají zkoumat temnou energii, exoplanety a vývoj galaxií.
Teleskop Nancy Grace Roman
Vlajková infračervená observatoř NASA, která 30. srpna 2026 odstartovala na Falconu Heavy k oblasti Slunce–Země L2. Její širokoúhlé přehlídky mají zkoumat temnou energii, exoplanety a vývoj galaxií.
Teleskop Nancy Grace Roman
Vlajková infračervená observatoř NASA, která 30. srpna 2026 odstartovala na Falconu Heavy k oblasti Slunce–Země L2. Její širokoúhlé přehlídky mají zkoumat temnou energii, exoplanety a vývoj galaxií.
Teleskop Nancy Grace Roman
Vlajková infračervená observatoř NASA, která 30. srpna 2026 odstartovala na Falconu Heavy k oblasti Slunce–Země L2. Její širokoúhlé přehlídky mají zkoumat temnou energii, exoplanety a vývoj galaxií.
Teleskop Nancy Grace Roman
Vlajková infračervená observatoř NASA, která 30. srpna 2026 odstartovala na Falconu Heavy k oblasti Slunce–Země L2. Její širokoúhlé přehlídky mají zkoumat temnou energii, exoplanety a vývoj galaxií.
Teleskop Nancy Grace Roman
Vlajková infračervená observatoř NASA, která 30. srpna 2026 odstartovala na Falconu Heavy k oblasti Slunce–Země L2. Její širokoúhlé přehlídky mají zkoumat temnou energii, exoplanety a vývoj galaxií.
Teleskop Nancy Grace Roman
Vlajková infračervená observatoř NASA, která 30. srpna 2026 odstartovala na Falconu Heavy k oblasti Slunce–Země L2. Její širokoúhlé přehlídky mají zkoumat temnou energii, exoplanety a vývoj galaxií.
Viking 1
Viking 1 byla první úspěšná americká mise, která přistála na Marsu a dlouhodobě tam pracovala.
Voskhod 2
Voskhod 2 přinesl 18. března 1965 první výstup člověka do volného vesmíru: Alexej Leonov strávil mimo loď 12 minut a 9 sekund. Návrat málem skončil tragicky — nafouklý skafandr, selhání automatiky a nouzové přistání v zasněžené tajze stovky kilometrů od cíle.
Vostok 1
První pilotovaný kosmický let v historii. Jurij Gagarin obletěl Zemi za 108 minut a bezpečně přistál poblíž Engelsu.
Vostok 6
Vostok 6 vynesl 16. června 1963 Valentinu Těreškovovou na oběžnou dráhu — jako první ženu ve vesmíru. Za necelé tři dny obletěla Zemi osmačtyřicetkrát a přistála 19. června nedaleko Barnaulu. Šlo o poslední let programu Vostok.
Voyager 1
Voyager 1 je nejvzdálenější lidský výtvor. Dlouholetá sonda NASA změnila naše poznání vnějších planet a pokračuje v průzkumu mezihvězdného prostoru.