Spaceflightpedia

Kategorie encyklopedie

Nosiče a lodě

Raketové nosiče, kosmické lodě a moduly: konstrukce, parametry, historie provozu a související mise.
Záznamů v kategorii
15
S vlastním heslem
15
Evropská raketa Ariane 6 stojí na startovní rampě kosmodromu Kourou ve Francouzské Guyaně pod modrou oblohou, po stranách jsou bleskosvodné stožáry.
Nosná raketa · první let 1979

Ariane

Ariane je rodina evropských nosných raket, kterou provozuje Evropská kosmická agentura (ESA) společně s firmou Arianespace. Od roku 1979 zajišťuje Evropě nezávislý přístup do vesmíru a starty probíhají z kosmodromu Kourou ve Francouzské Guyaně poblíž rovníku. Nejúspěšnějším členem rodiny byla těžká raketa Ariane 5 (1996–2023), která mimo jiné vynesla vesmírný dalekohled Jamese Webba i evropské zásobovací lodě ATV k Mezinárodní vesmírné stanici; její nástupkyní je modernější Ariane 6, jejíž první let proběhl v roce 2024.

Čínská nosná raketa Dlouhý pochod 3B (CZ-3B) startuje v noci z obslužné věže v oblaku ohně a kouře; na těle jsou nápisy „CZ 3B" a „中国航天".
Nosná raketa · první let 1970

Dlouhý pochod

Dlouhý pochod (čínsky 长征, Chang Zheng, přepisováno „Čchang-čeng"; zkratka CZ) je rodina čínských nosných raket, které staví korporace CASC a jejichž starty zaštiťuje čínská kosmická agentura CNSA. Rodina létá od roku 1970, kdy raketa Dlouhý pochod 1 vynesla první čínskou družici, a od té doby má na kontě přes 500 startů. Mezi klíčové varianty patří pilotovaná Dlouhý pochod 2F, která od roku 2003 vynáší kosmické lodě Shenzhou s posádkou, těžký nosič Dlouhý pochod 5 pro velké sondy a moduly vesmírné stanice Tiangong, a spolehlivá Dlouhý pochod 3B pro telekomunikační družice. Rakety Dlouhý pochod jsou dnes páteří čínského vesmírného programu.

Falcon 9 s lodí Crew Dragon Endeavour startuje při misi Demo-2.
Nosná raketa · první let 2010

Falcon 9

Falcon 9 je částečně opakovaně použitelná nosná raketa americké firmy SpaceX, která od roku 2010 zásadně proměnila kosmonautiku. Jako první orbitální raketa dokázala po startu vrátit svůj první stupeň zpět na Zemi a přistát s ním — a tentýž stupeň pak použít znovu. Díky tomu radikálně snížila cenu za start a stala se nejčastěji létající raketou současnosti; vynáší satelity Starlink i loď Dragon s posádkou a nákladem na Mezinárodní vesmírnou stanici.

Raketa Falcon Heavy s teleskopem Nancy Grace Roman stoupá po startu nad Kennedyho kosmickým střediskem v oblacích zbarvených ranním světlem.
Nosná raketa · první let 2018

Falcon Heavy

Těžký nosič SpaceX se třemi prvními stupni rodiny Falcon 9; pro Romanovu misi vynesl observatoř z rampy 39A k meziplanetárnímu únikovému letu.

Ruská kosmická stanice Mir na oběžné dráze, vyfotografovaná z raketoplánu Atlantis při misi STS-76 (NASA).
Stanice · první let 1986

Mir

Modulární sovětská a později ruská stanice, obývaná v letech 1986 až 2000; řízeně zanikla v atmosféře v březnu 2001.

Orion při přiblížení k Měsíci během Artemis I (NASA).
Kosmická loď · první let 2014

Orion

Pilotovaná loď NASA pro lety k Měsíci a dál.

Raketa R-7 (Vostok) na startu.
Nosná raketa · první let 1957

R-7 / Sputnik

Původně mezikontinentální balistická střela, upravená jako nosič. Vynesla první Sputnik i Vostok a její potomci létají dodnes.

Start rakety Saturn V s misí Apollo 14.
Nosná raketa · první let 1967

Saturn V

Nejmohutnější nosič své doby, vyvinutý pro program Apollo. Dopravil posádky i techniku na cestu k Měsíci.

Stanice Skylab na oběžné dráze Země, vyfotografovaná posádkou poslední expedice Skylab 4 (NASA).
Stanice · první let 1973

Skylab

První americká kosmická stanice, obývaná třemi posádkami v letech 1973 a 1974.

Nosič Sojuz vztyčený na startovací rampě kosmodromu Bajkonur, s odklopenými obslužnými věžemi.
Kosmická loď · první let 1967

Sojuz

Sojuz je rodina sovětských a ruských nosných raket a kosmických lodí, která létá od 60. let 20. století dodnes. Nosič Sojuz vychází z legendární rakety R-7, kosmická loď Sojuz už přes půl století vozí posádky na oběžnou dráhu — dnes na Mezinárodní vesmírnou stanici. Patří k nejdéle používaným a nejspolehlivějším kosmickým systémům v historii.

Start rakety SLS s lodí Orion při misi Artemis I (NASA).
Nosná raketa · první let 2022

Space Launch System (SLS)

Těžký nosič NASA pro lety programu Artemis.

Start raketoplánu Atlantis na poslední misi STS-135, 8. července 2011.
Kosmická loď · první let 1981

Space Shuttle

Americký částečně znovupoužitelný kosmický dopravní systém s okřídleným orbiterem.

The Flight 13 stack on the pad at sunset before its 24 July 2026 launch.
Nosná raketa · první let 2023

Starship

Starship je plně znovupoužitelný kosmický dopravní systém společnosti SpaceX. Tvoří jej první stupeň Super Heavy a horní stupeň Starship, který je zároveň kosmickou lodí; oba používají motory Raptor na kapalný metan a kyslík.

Umělecké zobrazení čínské kosmické stanice Tiangong se základním modulem Tianhe a laboratorními moduly Wentian a Mengtian.
Stanice · první let 2021

Tiangong

Čínská modulární kosmická stanice na nízké oběžné dráze, sestavená z modulu Tianhe a laboratoří Wentian a Mengtian.

Replika kosmické lodi Vostok spojené s posledním stupněm nosné rakety.
Kosmická loď · první let 1961

Vostok

Sovětská jednomístná kosmická loď se sférickou návratovou kabinou. Na jejím prvním pilotovaném letu obletěl Zemi Jurij Gagarin.