Rosetta

Údaje o misi

Datum: 2004–2016
Agentura: European Space Agency (ESA)
Nosič: Ariane
Mise: Rosetta

#comet#ESA#67P/Churyumov–Gerasimenko#Philae#lander

Obsah hesla · 12

01Průběh mise
02Vznik a cíle
03Sonda a přistávací modul
04Desetiletá cesta
05U komety a přistání Philae
06Vědecké výsledky a konec mise
07Mise v číslech
08Zajímavosti
09Galerie
10Související hesla
11Zdroje
12Vazby hesla

Průběh mise

3 kapitoly

Vyberte fázi a přečtěte si, co se stalo. Každá kapitola má vlastní podrobnou stránku.

Jedno ze solárních křídel Rosetty na pozadí Marsu. Snímek pořídila kamera CIVA přistávacího modulu Philae krátce před největším přiblížením při gravitačním manévru u Marsu 25. února 2007 (barvy doplněny).

2. 3. 2004 – 20. 1. 2014

Start a desetiletý přelet

Ariane 5 vyslala Rosettu na desetiletou cestu, během níž sonda třikrát prolétla kolem Země a jednou kolem Marsu.

Číst kapitolu

1 / 3

Vznik a cíle

Rosetta byla mise Evropské kosmické agentury (ESA) schválená v listopadu 1993. Měla se setkat s kometou, doprovázet ji na cestě kolem Slunce a vysadit na jejím jádru přistávací modul [2]. Jméno dostala podle Rosettské desky, díky níž se podařilo rozluštit egyptské hieroglyfy; přistávací modul Philae byl pojmenován po ostrově, kde stál obelisk, který k rozluštění také přispěl [1].

Původním cílem byla kometa 46P/Wirtanen se startem plánovaným na leden 2003. Po odkladu startu se od ní muselo upustit a mise byla přesměrována ke kometě 67P/Čurjumov–Gerasimenko, tělesu o průměru asi 4 km s oběžnou dobou zhruba 6,5 roku [2]. Celkové náklady mise uvádí ESA na téměř 1,4 miliardy eur, z toho přistávací modul Philae stál asi 220 milionů [2].

Sonda a přistávací modul

Orbitální sonda měla tvar kvádru o rozměrech 2,8 × 2,1 × 2,0 m se dvěma čtrnáctimetrovými solárními křídly, která měřila od konce ke konci 32 m a měla celkovou plochu 64 m² [1, 2]. Při startu vážila celá sonda asi 3 000 kg; na orbitální část připadalo 2 900 kg včetně 1 670 kg pohonných látek a 165 kg vědeckého vybavení s 11 přístroji [1, 2].

Philae měl hmotnost 100 kg a nesl 10 přístrojů [1]. Modul dodalo konsorcium vedené DLR, MPS, CNES a ASI; na misi se podílela i NASA [7].

Desetiletá cesta

Rosetta odstartovala z Kourou ve Francouzské Guyaně 2. března 2004 v 7:17:51 UTC na nosné raketě Ariane 5 při letu 158; horní stupeň ji na meziplanetární dráhu vypustil v 9:32:36 UTC [3]. Aby získala dost energie k dosažení komety, využila čtyři gravitační manévry – u Země 4. března 2005, u Marsu 25. února 2007 a znovu u Země 13. listopadu 2007 a 13. listopadu 2009 [1]. Cestou proletěla kolem planetek Steins (5. září 2008) a Lutetia (10. července 2010) [1].

Na nejvzdálenějším úseku dráhy, až asi 800 milionů km od Slunce, nebylo dost slunečního světla pro běžný provoz, a proto byla Rosetta 8. června 2011 uvedena do hibernace [1, 2]. Po 31 měsících se 20. ledna 2014 probudila; signál byl potvrzen v 18:18 GMT [2].

Umělecká představa vzniklá ještě před příletem: orbitální sonda Rosetta vypouští přistávací modul Philae ke kometě. Obrázek není v měřítku; skutečný dvoulaločný tvar komety se ukázal až v roce 2014.

U komety a přistání Philae

Rosetta dorazila ke kometě 67P 6. srpna 2014 a stala se první sondou na oběžné dráze kolem komety [1, 7]. Dne 12. listopadu 2014 vysadila Philae na povrch [1]. Přistání neproběhlo podle plánu: harpuny, které měly modul ukotvit, nevystřelily, a Philae se povrchu dotkl v 15:34, 17:25 a 17:32 GMT (čas na kometě), tedy se dvakrát odrazil; už první odraz trval asi 1 hodinu 50 minut a odnesl ho zhruba 1 km daleko [4]. Nakonec se zastavil na zastíněném místě s malým přísunem slunečního světla [4, 5].

Na primární baterii pracoval Philae téměř 57 hodin a dokončil hlavní plánovanou sérii povrchových měření včetně posledního bloku experimentů, než se odmlčel a přešel do hibernace [5]. Samotné přistání se proto obvykle hodnotí jako částečný úspěch, mise jako celek však své cíle splnila. Modul se podařilo najít až 2. září 2016, kdy ho kamera OSIRIS sondy Rosetta zachytila ze vzdálenosti 2,7 km zaklíněný v temné štěrbině v oblasti Abydos [6].

Vědecké výsledky a konec mise

Rosetta doprovázela kometu i při průchodu přísluním 13. srpna 2015 ve vzdálenosti 186 milionů km od Slunce a také po něm [1, 2]. Podle získaných dat vznikly oba laloky komety samostatně a spojily se při pomalé srážce v rané historii Sluneční soustavy. Přístroje zjistily molekulární kyslík a dusík, vodu s jiným složením, než má voda v pozemských oceánech, množství organických sloučenin, aminokyselinu glycin a fosfor [7]. Výsledky celkově ukazují, že komety jsou prastaré pozůstatky z doby vzniku Sluneční soustavy [7].

Protože se kometa i sonda opět vzdalovaly od Slunce, rozhodla se ESA ukončit misi řízeným sestupem. Po posledním manévru 29. září 2016 ve 20:50 GMT z výšky asi 19 km dosedla Rosetta 30. září v 10:39:34 UTC v oblasti Ma’at, pouhých 33 m od cílového bodu; místo dostalo jméno Sais [7, 8]. Ztrátu signálu potvrdilo řídicí středisko ESA v Darmstadtu v 11:19:37 GMT – po 786 dnech provozu u komety a cestě dlouhé téměř 8 miliard km [7, 8].

Sledujte nás

Sledujte nás na sociálních sítích

Nové desky, zajímavosti a zákulisí psaní encyklopedie hned, jak vzniknou.

Mise v číslech

provoz u komety: 786 dní
uletěná dráha od startu: téměř 8 miliard km
činnost Philae na povrchu: téměř 57 hodin

Zajímavosti

Rosetta byla první mise, která se setkala s kometou a doprovázela ji kolem Slunce, první, která na povrch komety vysadila přistávací modul, a první, která skončila řízeným dopadem na kometu [7].
Místo, kde Rosetta spočinula, dostalo jméno Sais podle egyptského města, kde se Rosettská deska podle všeho původně nacházela [8].
Rádiový signál mezi modulem Philae a Zemí, předávaný přes Rosettu, putoval při přistání přes 28 minut [4].
Ztracený modul se podařilo identifikovat necelý měsíc před koncem mise, na snímcích kamery OSIRIS pořízených 2. září 2016 ze vzdálenosti 2,7 km [6, 8].