Dlouhý pochod

Rodina Dlouhý pochod začala 24. dubna 1970, kdy raketa Dlouhý pochod 1 vynesla na oběžnou dráhu první čínskou družici Dong Fang Hong 1 („Východ je rudý"). Čína se tím stala pátou zemí světa schopnou vypustit vlastní družici vlastní raketou. První rakety vycházely z balistických raket, ale rodina rychle rostla: přibývaly stále výkonnější verze Dlouhý pochod 2, 3 a 4 pro různé druhy oběžných drah. Zásadní generační skok přišel v roce 2016 s těžkou raketou Dlouhý pochod 5. Celkově má rodina za sebou přes 500 startů a patří mezi nejčastěji používané rodiny raket na světě.

Nejslavnější variantou pro lidi je pilotovaná raketa Dlouhý pochod 2F (CZ-2F) — jediný čínský nosič certifikovaný pro lety s posádkou. Poprvé vzlétla v roce 1999 s bezpilotní lodí Shenzhou 1 a 15. října 2003 vynesla z kosmodromu Ťiou-čchüan (Jiuquan) v poušti Gobi vůbec první čínskou pilotovanou misi Shenzhou 5 s kosmonautem jménem Yang Liwei. Čína se tak stala po Sovětském svazu a USA třetí zemí, která dokázala vyslat člověka do vesmíru vlastními silami. Kvůli bezpečnosti posádky má CZ-2F navíc záchrannou věž na špičce, která by v případě havárie odtrhla loď s posádkou od rakety. Tatáž raketa dnes vynáší posádky k čínské vesmírné stanici Tiangong.

Nejsilnějším členem rodiny je těžká raketa Dlouhý pochod 5 (CZ-5), nejvýkonnější čínský nosič. Poprvé odstartovala 3. listopadu 2016 z pobřežního kosmodromu Wen-čchang (Wenchang) a ve verzi CZ-5B unese na nízkou oběžnou dráhu kolem 25 tun. Její druhý let 2. července 2017 ale skončil neúspěchem kvůli závadě motoru; po dvouleté přestávce se raketa vrátila do provozu úspěšným startem 27. prosince 2019. Právě Dlouhý pochod 5 pak umožnila nejnáročnější čínské mise: sondu Tianwen-1 k Marsu, návraty měsíčních vzorků Chang'e 5 a Chang'e 6 i vynesení modulů vesmírné stanice Tiangong. Pro telekomunikační družice na vysoké dráhy zase slouží spolehlivá raketa Dlouhý pochod 3B, která na geostacionární přechodovou dráhu dopraví kolem 5,5 tuny a vynáší i družice navigačního systému Beidou.

Rakety Dlouhý pochod startují ze čtyř čínských kosmodromů. Nejstarší je Ťiou-čchüan (Jiuquan) ve vnitrozemské poušti Gobi, odkud odlétají pilotované lodě Shenzhou. Kosmodromy Si-čchang (Xichang) a Tchaj-jüan (Taiyuan) slouží družicím na různé oběžné dráhy. Nejnovější je pobřežní Wen-čchang (Wenchang) na tropickém ostrově Chaj-nan (Hainan), který zahájil provoz v červnu 2016. Jeho poloha blízko rovníku zvyšuje nosnost raket a díky přístupu k moři sem lze po vodě dopravit i největší rakety s pětimetrovým průměrem, jako je Dlouhý pochod 5 — ty by se po železnici do vnitrozemí nevešly.

Dnes jsou rakety Dlouhý pochod základem čínského vesmírného programu ve všech jeho oblastech. Vynášejí posádky i zásobovací lodě k vesmírné stanici Tiangong, jejíž hlavní modul Tianhe vynesla raketa Dlouhý pochod 5B 29. dubna 2021. Startují sondy k Měsíci a Marsu, budují navigační systém Beidou i síť pozorovacích a telekomunikačních družic. Vedle nich Čína vyvíjí i nové nosiče včetně částečně znovupoužitelných raket, ale rodina Dlouhý pochod zůstává jejím hlavním pracovním koněm — po víc než půl století je to jedna z nejčastěji startujících rodin raket na světě.