STS-2

Údaje o misi

Datum: 12.–14. listopadu 1981
Agentura: National Aeronautics and Space Administration (NASA)
Těleso: Nízká oběžná dráha (LEO)
Nosič: Space Shuttle
Mise: STS-2

#Space Shuttle#Columbia#STS-2

Obsah hesla · 13

01Posádka
02Průběh mise
03Kosmická loď letí znovu
04Start a zkrácený program zkoušek
05Canadarm vstupuje do služby
06Pohled dolů na Zemi
07Návrat a výsledky
08Let v číslech
09Zajímavosti
10Galerie
11Související hesla
12Zdroje
13Vazby hesla

Posádka

VelitelJoe H. EngleAmerický zkušební pilot a astronaut NASA; velitel Columbie při STS-2. S pilotem Richardem Trulym prováděl orbitální zkoušky a velel návratu na Edwardsovu leteckou základnu.
PilotRichard H. TrulyAmerický námořní letec a astronaut NASA; pilot STS-2. Společně s Joem Englem zkoušel systémy Columbie a ovládal její nové robotické rameno kanadské výroby.

Průběh mise

3 kapitoly

Vyberte fázi a přečtěte si, co se stalo. Každá kapitola má vlastní podrobnou stránku.

Start Columbie k misi STS-2 z Kennedyho vesmírného střediska 12. listopadu 1981.

12. 11. 1981

Start opakovaně použitého orbiteru

Columbia zahájila z Floridy svou druhou cestu na oběžnou dráhu.

Číst kapitolu

1 / 3

Kosmická loď letí znovu

STS-2 byl druhý orbitální zkušební let raketoplánu a druhý let Columbie. Zatímco STS-1 předvedl start, provoz na oběžné dráze a přistání na dráze, tato mise ověřovala přípravu stejného orbiteru k dalšímu letu. Posádku tvořili velitel Joe H. Engle a pilot Richard H. Truly. [1, 2]

Start a zkrácený program zkoušek

Columbia odstartovala 12. listopadu 1981 z rampy 39A Kennedyho vesmírného střediska. Let měl trvat pět dní, ale jeden ze tří palivových článků selhal. Tyto jednotky vyráběly elektrickou energii; provoz se dvěma zbývajícími články podle letových pravidel vyžadoval dřívější návrat. Posádka a pozemní řízení proto přizpůsobily práci kratšímu harmonogramu. [1, 2]

Canadarm vstupuje do služby

Kanadský systém Remote Manipulator System, známý jako Canadarm, absolvoval při STS-2 své první zkoušky ve vesmíru. Engle a Truly ověřovali pohyb a ovládání ramene ve stavu beztíže. Mise zkoušela samotné zařízení, nevypouštěla provozní družici. Při pozdějších letech se rameno stalo důležitým nástrojem pro manipulaci s nákladem. [1, 2]

Canadarm a část nákladu OSTA-1 nad Zemí během STS-2.

Pohled dolů na Zemi

Soubor OSTA-1 umístil do otevřeného nákladového prostoru přístroje pro pozorování Země a její atmosféry. Patřil k nim radar Shuttle Imaging Radar-A (SIR-A), který získával údaje o povrchu, i přístroje zkoumající atmosférický oxid uhelnatý a další jevy. Radar doplňoval optická měření: zaznamenával odražené rádiové signály místo viditelného slunečního světla. [1, 3, 4]

Sledujte nás

Sledujte nás na sociálních sítích

Nové desky, zajímavosti a zákulisí psaní encyklopedie hned, jak vzniknou.

Návrat a výsledky

Columbia přistála 14. listopadu na Edwardsově letecké základně v Kalifornii po 37 obězích Země. Let trval 2 dny, 6 hodin, 13 minut a 12 sekund. Podle NASA se i přes předčasný návrat podařilo splnit přibližně 90 procent cílů. STS-2 tak spojil úspěšné ověření opakovaného použití orbiteru s neúplným pětidenním zkušebním programem; porucha palivového článku přinesla důležité provozní zkušenosti. [1, 2]

Let v číslech

Doba letu: 2 d 6 h 13 min 12 s
Oběhy Země: 37
Členové posádky: 2

Zajímavosti

Posádka měla pouze dva členy: velitele a pilota. [1]
Canadarm při tomto letu absolvoval zkoušky ve vesmíru, STS-2 však nevypouštěl družici. [2]
Vědecký soubor v nákladovém prostoru nesl označení OSTA-1. [1, 3]
Plánovaný pětidenní let skončil po něco více než dvou dnech kvůli poruše palivového článku. [1]