Vyhledávání
Výsledky pro „Apollo“
- Hesel
- 50
- Osobností
- 3
Hesla 50
Apollo
Program Apollo (1961–1972) — americký program pilotovaných letů k Měsíci vedený NASA. Zahrnoval 11 pilotovaných misí, vyvrcholil přistáním lidí na Měsíci u mise Apollo 11 a celkem šesti úspěšnými přistáními.
Apollo 10
Apollo 10 bylo v květnu 1969 generální zkouškou přistání na Měsíci. Stafford a Cernan sestoupili s lunárním modulem asi 15 km nad povrch, zatímco Young zůstal ve velitelském modulu na oběžné dráze.
Apollo 11
Apollo 11 dovršilo závazek prezidenta Kennedyho dostat člověka na Měsíc do konce 60. let. Eagle přistál 20. července 1969; Armstrongův první krok následoval 21. července ve 02:56 UTC, tedy ještě 20. července amerického času.
Apollo 12
Apollo 12 bylo v listopadu 1969 druhým pilotovaným přistáním na Měsíci. Posádka Conrad, Gordon a Bean přistála s přesností na desítky metrů u sondy Surveyor 3, ze které přivezli díly zpět na Zemi.
Apollo 13
Apollo 13, vypuštěné v dubnu 1970, byl třetí pokus NASA o přistání na Měsíci s posádkou. Výbuch kyslíkové nádrže cestou k Měsíci loď vážně poškodil a posádka přežila díky tomu, že z lunárního modulu udělala záchranný člun pro cestu zpět k Zemi.
Apollo 14
Apollo 14 v lednu a únoru 1971 obnovilo pilotovaná přistání na Měsíci po havárii Apolla 13. Velitel Alan Shepard, první Američan ve vesmíru, se ve věku 47 let stal nejstarším člověkem, který kdy stanul na Měsíci — a proslavil se odpalem golfových míčků.
Apollo 15
Apollo 15 bylo v červenci 1971 první misí s lunárním vozidlem (rover). Posádka Scott, Worden a Irwin strávila u úpatí Apeninských hor tři dny a přivezla přes 77 kg hornin včetně slavného „Genesis Rock".
Apollo 16
Apollo 16 přistálo v dubnu 1972 ve vysočině Měsíce — v oblasti Descartes. Posádka Young, Mattingly a Duke prozkoumala roverem náhorní plošinu, o níž se vědci mylně domnívali, že je sopečná.
Apollo 17
Apollo 17 (prosinec 1972) bylo posledni pilotovane pristani NASA na Mesici a dodnes jde o nejnovejsi lidskou navstevu mesicniho povrchu. Velitel Eugene Cernan a geolog Harrison Schmitt stravili tri dny v udoli Taurus-Littrow, zatimco Ronald Evans obihal na obezne draze.
Apollo 7
Apollo 7 bylo v říjnu 1968 prvním pilotovaným letem programu Apollo. Posádka Schirra, Eisele a Cunningham prověřila velitelský a servisní modul na oběžné dráze Země a odvysílala první živé televizní přenosy z americké kosmické lodi.
Apollo 8
Apollo 8 byla v prosinci 1968 první pilotovanou misí, která opustila oběžnou dráhu Země a obletěla Měsíc. Posádka Borman, Lovell a Anders přečetla na Štědrý večer z lunární orbity úryvek z Genesis a pořídila slavný snímek Earthrise.
Apollo 9
Apollo 9 v březnu 1969 poprvé pilotovaně vyzkoušelo lunární modul — na bezpečné oběžné dráze Země. Posádka McDivitt, Scott a Schweickart nacvičila setkání a spojení obou lodí, klíčové pro pozdější přistání na Měsíci.
Apollo–Sojuz
Apollo–Sojuz (ASTP) byl 15.–24. července 1975 prvním společným sovětsko-americkým pilotovaným letem. Americká loď Apollo se spojila se sovětským Sojuzem 19 a Tom Stafford si podal ruku s Alexejem Leonovem — vůbec první mezinárodní dokování a symbolický konec kosmického závodu.
Lunární vozidlo (LRV)
Elektrické vozidlo, které od Apolla 15 rozšířilo dosah průzkumu posádek na povrchu Měsíce.
Margaret Hamiltonová
Průkopnice softwarového inženýrství, která vedla vývoj palubního softwaru Apolla a pomohla proměnit spolehlivost programů v samostatnou inženýrskou disciplínu.
Saturn V
Supertěžký nosič programu Apollo — tři stupně, 110,6 metru výšky a téměř tři tisíce tun na startu.
Artemis I: zkouška, která vrátila Orion k Měsíci
Artemis I byla nepilotovaná zkouška rakety SLS a lodi Orion. Za 25 dní obletěla Měsíc, doletěla nejdál ze všech lodí konstruovaných pro lidi a při návratu odhalila problém tepelného štítu, který změnil další lety Artemis.
Buran
Buran byl sovětský raketoplánový program, jehož jediný orbitální let proběhl roku 1988 bez posádky a plně automaticky.
CSM Columbia
Velitelský a servisní modul od North American Rockwell byl domovem tří astronautů po celou misi. Kuželovitá velitelská kabina je jedinou částí celé 110metrové sestavy, která se vrátila na Zemi.
Dlouhý pochod
Dlouhý pochod (čínsky 长征, Chang Zheng, přepisováno „Čchang-čeng"; zkratka CZ) je rodina čínských nosných raket, které staví korporace CASC a jejichž starty zaštiťuje čínská kosmická agentura CNSA. Rodina létá od roku 1970, kdy raketa Dlouhý pochod 1 vynesla první čínskou družici, a od té doby má na kontě přes 500 startů. Mezi klíčové varianty patří pilotovaná Dlouhý pochod 2F, která od roku 2003 vynáší kosmické lodě Shenzhou s posádkou, těžký nosič Dlouhý pochod 5 pro velké sondy a moduly vesmírné stanice Tiangong, a spolehlivá Dlouhý pochod 3B pro telekomunikační družice. Rakety Dlouhý pochod jsou dnes páteří čínského vesmírného programu.
Falcon 9
Falcon 9 je částečně opakovaně použitelná nosná raketa americké firmy SpaceX, která od roku 2010 zásadně proměnila kosmonautiku. Jako první kapalinová orbitální raketa dokázala po startu vrátit svůj první stupeň zpět na Zemi a řízeně s ním přistát svisle — a tentýž stupeň pak použít znovu. Díky tomu radikálně snížila cenu za start a stala se nejčastěji létající raketou současnosti; vynáší satelity Starlink i loď Dragon s posádkou a nákladem na Mezinárodní vesmírnou stanici.
Freedom 7
Freedom 7 vyneslo 5. května 1961 Alana Sheparda na patnáctiminutový suborbitální let — první let Američana ve vesmíru, 23 dní po Gagarinovi. Kabina Mercury dosáhla výšky 187 km a přistála v Atlantiku.
Friendship 7
Friendship 7 vyneslo 20. února 1962 Johna Glenna na tři obletění Země — první orbitální let Američana. Mise trvala necelých pět hodin a proslavila Glenna jako národního hrdinu.
Gemini 4
Gemini 4 v červnu 1965 přineslo první americký výstup do volného prostoru — Ed White strávil mimo loď 23 minut. Čtyřdenní let s Jamesem McDivittem byl zároveň nejdelším americkým letem té doby.
Gemini 5
Gemini 5 was NASA’s first eight-day crewed mission, testing long-duration flight, rendezvous procedures and the systems that would support later lunar missions.
Gemini 8
Gemini 8 provedlo v březnu 1966 první spojení dvou kosmických lodí na oběžné dráze. Vzápětí po spojení se ale loď s Neilem Armstrongem a Davidem Scottem začala nekontrolovaně točit — misi zachránil chladnokrevný nouzový zásah velitele.
Lunární modul Eagle
Dvoustupňový lunární modul postavený firmou Grumman — první pilotovaná loď navržená výhradně pro let ve vakuu. Nemusela být aerodynamická, proto její hranatý, pavoukovitý tvar.
Měsíc
Přirozená družice Země a dosud jediné mimozemské těleso, na kterém pracovali lidé.
Mezinárodní vesmírná stanice (ISS)
Od roku 1998 budovaná stanice na nízké oběžné dráze Země, nepřetržitě obydlená od listopadu 2000 — společný projekt pěti vesmírných agentur a držitel rekordu v nepřetržitém obydlení lidmi ve vesmíru.
Mir
Modulární sovětská a později ruská stanice, obývaná v letech 1986 až 2000; řízeně zanikla v atmosféře v březnu 2001.
N1-L3
Sovětský lunární komplex N1-L3 měl dopravit jediného kosmonauta na Měsíc, ale čtyři zkušební starty rakety N1 skončily neúspěchem.
National Aeronautics and Space Administration (NASA)
Civilní kosmická agentura Spojených států, která vede programy od průzkumu Země a vesmíru po pilotované lety k Měsíci.
OKB-1 / sovětský kosmický program (dnes Roskosmos)
Sovětská a ruská větev kosmonautiky: od konstrukční kanceláře Sergeje Koroljova přes první družici a prvního člověka ve vesmíru až po dnešní státní korporaci Roskosmos.
Program Constellation
Program Constellation měl po programu Space Shuttle obnovit americké lety k Měsíci prostřednictvím lodě Orion, nosičů Ares a lunárního modulu Altair.
Program Gemini
Program Gemini (1965–1966) byl přemostěním mezi Mercury a Apollem — deset pilotovaných letů, které natrénovaly spojování lodí na oběžné dráze, výstupy do volného prostoru a dlouhodobé přežití posádky ve vesmíru.
Program Mercury
Program Mercury (1958–1963) byl první americký program pilotovaných kosmických letů. Cílem bylo bezpečně vynést člověka na oběžnou dráhu a přivést ho zpět — v šesti pilotovaných misích letělo šest ze sedmi vybraných astronautů („Mercury Seven“): dvě mise byly suborbitální a čtyři orbitální.
Program Vostok
Program Vostok (1961–1963) byl prvním sovětským programem pilotovaných letů. Šest jednomístných lodí Vostok vyneslo mimo jiné prvního člověka i první ženu do vesmíru.
Sea Dragon
Sea Dragon byl návrh mimořádně velké, z moře startující rakety, který měl snižovat výrobní náklady jednoduchou konstrukcí.
Šen-čou 5
15. října 2003 se Jang Li-wej stal na palubě lodi Šen-čou 5 prvním Číňanem ve vesmíru — Čína se tak stala teprve třetí zemí, která samostatně vyslala člověka na oběžnou dráhu.
Skafandr A7L
Jednadvacet vrstev tkanin, gumy a fólií šitých ručně švadlenami firmy ILC Dover — výrobce spodního prádla Playtex. Skafandr A7L byl miniaturní kosmickou lodí: chránil před vakuem, teplotami od −156 do +121 °C i mikrometeority.
Skylab
První americká kosmická stanice, obývaná třemi posádkami v letech 1973 a 1974.
Sojuz
Sojuz je rodina sovětských a ruských nosných raket a kosmických lodí, která létá od 60. let 20. století dodnes. Nosič Sojuz vychází z legendární rakety R-7, kosmická loď Sojuz už přes půl století vozí posádky na oběžnou dráhu — dnes na Mezinárodní vesmírnou stanici. Patří k nejdéle používaným a nejspolehlivějším kosmickým systémům v historii.
Space Launch System (SLS)
Těžký nosič NASA pro program Artemis a mise mimo nízkou oběžnou dráhu Země.
Space Shuttle
Space Shuttle (Space Transportation System) byl americký program pilotovaných raketoplánů, které v letech 1981–2011 uskutečnily 135 letů. Jako první částečně znovupoužitelné kosmické lodě vynášely družice, teleskop Hubble a postavily většinu Mezinárodní vesmírné stanice — za cenu dvou tragédií, Challengeru a Columbie.
Space Shuttle-C
Shuttle-C byl projekt nepilotovaného těžkého nosiče odvozeného od systému Space Shuttle; místo orbitálního letounu měl nést nákladový modul.
STS-1: první let raketoplánu Columbia
První raketoplán odstartoval s posádkou bez předchozí zkoušky na orbitě. Přípravy Columbie, dramatický start, 36 oběhů a přistání, které otevřelo éru raketoplánů.
STS-135
Poslední mise programu Space Shuttle. Atlantis v červenci 2011 dopravila zásoby a náhradní díly na ISS a uzavřela třicetiletou éru amerických raketoplánů.
STS-31
Mise raketoplánu Discovery, která v dubnu 1990 vynesla Hubbleův kosmický dalekohled na oběžnou dráhu.
STS-51-L
STS-51-L byla pětadvacátá mise programu Space Shuttle. 28. ledna 1986, 73 sekund po startu, se raketoplán Challenger roztrhl kvůli selhání O-kroužku pravého pomocného motoru zkřehlého mrazem — zahynula celá sedmičlenná posádka včetně učitelky Christy McAuliffeové.
Tiangong
Čínská modulární kosmická stanice na nízké oběžné dráze, sestavená v letech 2021–2022.
Osobnosti3
- Alexej Leonovovětský kosmonaut, který se 18. března 1965 stal prvním člověkem, jenž vystoupil z kosmické lodi do volného prostoru. O deset let později velel sovětské straně společného letu Sojuz–Apollo.
- Valerij KubasovSovětský kosmonaut a letecký inženýr, palubní inženýr lodi Sojuz 19 při společném letu Apollo–Sojuz v roce 1975. Do vesmíru letěl celkem třikrát.
- Vance BrandAmerický astronaut a pilot velitelského modulu při misi Apollo–Sojuz v roce 1975 — svém prvním kosmickém letu. Později velel třem letům raketoplánu.