OKB-1 / sovětský kosmický program (dnes Roskosmos)

Konstrukční kancelář OKB-1 pod vedením Sergeje Koroljova stála za nosičem R-7, Sputnikem, Vostokem i Sojuzem. Předchůdce dnešní agentury Roskosmos.

ZeměSSSR

Založeno1946

Programy2

Osobnosti2

PROGRAMY

Program VostokProgram Vostok (1961–1963) byl prvním sovětským programem pilotovaných letů. Šest jednomístných lodí Vostok vyneslo mimo jiné prvního člověka i první ženu do vesmíru.

Mezinárodní vesmírná stanice (ISS)Od roku 1998 budovaná stanice na nízké oběžné dráze Země, nepřetržitě obydlená od listopadu 2000 — společný projekt pěti vesmírných agentur a nejdéle provozovaný lidský předmět ve vesmíru.

VÝZNAMNÉ OSOBNOSTI

Sergej Pavlovič KoroljovKonstruktérNarodil se 12. ledna 1907 v Žitomiru na Ukrajině. Od mládí jej fascinovalo letectví a raketová technika a ve 30. letech patřil k zakladatelům moskevské skupiny pro výzkum reaktivního pohonu (GIRD). V roce 1938, na vrcholu stalinských čistek, byl zatčen, mučen a odsouzen k nuceným pracím. Prošel táborem na Kolymě na dálném severovýchodě Sibiře a poté „šaraškou" — vězeňskou konstrukční kanceláří vedenou leteckým konstruktérem Andrejem Tupolevem. Propuštěn byl až v roce 1944, plné rehabilitace se dočkal roku 1957. Po válce stanul v čele konstrukční kanceláře OKB-1, kde vyvinul raketu R-7 Semjorka — první mezikontinentální balistickou raketu na světě a zároveň nosič, který 4. října 1957 vynesl Sputnik 1. Následovaly Sputnik 2 s fenkou Lajkou, sondy programu Luna i pilotované lodě Vostok, s nimiž 12. dubna 1961 obletěl Zemi Jurij Gagarin a v roce 1963 jako první žena Valentina Těreškovová. Program Voschod pak přinesl první výstup člověka do volného vesmíru (Alexej Leonov, 1965). Koroljovova identita byla přísně utajována — sovětské vedení se obávalo o jeho bezpečnost i o utajení celého programu, takže na Západě vystupoval jen jako anonymní „hlavní konstruktér". Zemřel 14. ledna 1966 při operaci, dříve než mohl dokončit svůj velký cíl: pilotovaný let k Měsíci. Teprve po smrti byla jeho role odhalena a byl pohřben se státními poctami u Kremelské zdi.

Jurij Alexejevič GagarinKosmonautPrvní člověk ve vesmíru. Dne 12. dubna 1961 obletěl Zemi na lodi Vostok 1 a stal se symbolem sovětského kosmického programu.

KLÍČOVÉ UDÁLOSTINA OSE →

říjen 1957

Sputnik 1První umělá družice Země zahájila vesmírný věk a odstartovala kosmický závod mezi USA a SSSR.

duben 1961

Vostok 1Jurij Gagarin se stává prvním člověkem ve vesmíru a na oběžné dráze kolem Země.

září 1983

Sojuz T-10-1Datum je mimo hlavní období 1957–1975, uvedeno jako ilustrace tématu záchranných systémů. Dvě sekundy před výbuchem nosiče na startovací rampě aktivoval řídicí střed systém záchranného zážehu (SAS, sovětská obdoba LES). Posádka Vladimir Ťitov a Gennadij Strekalov přežila přetížení kolem 15–17 g bez vážnějších následků — dosud jediné ostré použití tohoto typu systému u sovětského/ruského programu.

← DOMŮ